Úvodní stránka > Jednání vlády > Dokumenty vlády > 2004 > 2004-03-31

   

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY

USNESENÍ
VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY
ze dne 31. března 2004 č. 302 + P

o Zásadách zahraniční rozvojové spolupráce po vstupu
České republiky do Evropské unie

Vazba na záznam z jednání vlády: Vedení MŽP

Vláda

I. m ě n í usnesení vlády ze dne 15. března 1995 č. 153, k Zásadám pro poskytování zahraniční pomoci, ve znění usnesení vlády ze dne 19. června 1996 č. 342 a usnesení vlády ze dne 12. března 2003 č. 248, tak, že se zrušují Zásady pro poskytování zahraniční pomoci, obsažené v příloze uvedeného usnesení;

II. schvaluje

1. Zásady zahraniční rozvojové spolupráce po vstupu České republiky do Evropské unie, uvedené v příloze tohoto usnesení,

2. zařazení výdajů na zahraniční rozvojovou spolupráci a humanitární pomoc do rozpočtové kapitoly Všeobecná pokladní správa;

III. u k l á d á členům vlády a vedoucím ostatních ústředních orgánů státní správy postupovat podle zásad uvedených v bodě II/1 tohoto usnesení.



Provedou:

členové vlády a
vedoucí ostatních ústředních
orgánů státní správy


Předseda vlády

PhDr. Vladimír Š p i d l a , v. r.



P ř í l o h a

k usnesení vlády
ze dne 31. března 2004 č. 302

Z á s a d y

zahraniční rozvojové spolupráce po vstupu
České republiky do Evropské unie


Preambule

1. Česká republika (ČR) jako člen Evropské unie (EU) a mezinárodního společenství demokraticky a ekonomicky vyspělých zemí uznává princip solidarity mezi lidmi a mezi státy navzájem, a přijímá svůj díl odpovědnosti při řešení globálních problémů. Jedním z výrazů tohoto postoje je zahraniční rozvojová spolupráce (ZRS), která je integrální součástí české zahraniční politiky. ČR v souladu s principy EU a ochranou zájmů ČR provádí a poskytuje vlastní ZRS a to jak na dvoustranném, tak na mnohostranném základě.


Definice a cíle zahraniční rozvojové spolupráce

2. ZRS v širším smyslu představuje ucelenou vládní politiku vůči partnerským rozvojovým a transformujícím se zemím. V užším smyslu ZRS představuje pomoc českého státu vyjádřenou transferem financí, materiálu, expertní či technické pomoci za účelem dlouhodobého udržitelného rozvoje partnerských zemí. Pomoc státu může být kombinována s pomocí poskytovanou právnickými a fyzickými osobami.

3. Mezi hlavní cíle české zahraniční rozvojové spolupráce patří snížení chudoby, ekonomicko-průmyslový rozvoj, postupná integrace partnerských zemí do světové ekonomiky, rozvoj zemědělství, rozvoj a upevnění demokracie, lidských práv a řádné správy věcí veřejných, zavedení právních principů, řízení migrace, udržitelný rozvoj s důrazem na jeho enviromentální složku a postkonfliktní obnova.

4. ZRS odráží zájmy a potřeby ČR a napomáhá intenzifikaci politických a hospodářských vztahů mezi partnerskými zeměmi a ČR. Poskytování ZRS je v souladu s bezpečnostními zájmy ČR. S ohledem na reálné možnosti české ekonomiky je ZRS považována za oblast s potřebou trvalého růstu finančních prostředků.






5. ČR při realizaci ZRS zohledňuje své mezinárodní závazky, zejména rozvojovou legislativu EU, doporučení Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) a principy rozvojové spolupráce, přijaté mezinárodním společenstvím v rámci Organizace spojených národů (OSN). V souladu s mezinárodním principem koherence politik pro rozvoj ČR při provádění dalších politik, které mohou ovlivnit partnerské země, zohledňuje cíle a standardy ZRS.

6. Partnerskými zeměmi se rozumí rozvojové a transformující se země podle teritoriální definice OECD, přičemž z hlediska mezinárodního srovnání se jako tzv. oficiální rozvojová pomoc (ODA), vykazuje pouze pomoc rozvojovým zemím. OECD označuje pomoc transformujícím se zemím jako oficiální pomoc (OA). Transakce státního sektoru nesplňující kritéria ODA/OA jsou OECD nazývány jako ostatní oficiální toky (OOF).


Formy zahraniční rozvojové spolupráce

7. ZRS se pro účely řízení a statistického výkaznictví EU i OECD dále dělí na dvoustrannou a mnohostrannou. Podíl dvoustranné a mnohostranné rozvojové spolupráce, stejně jako podíl ODA versus OA, jsou součástí koncepčního plánování ZRS.

8. Dvoustrannou zahraniční spolupráci tvoří především programy spolupráce s prioritními zeměmi, dvoustranné rozvojové projekty, humanitární pomoc, pomoc uprchlíkům, poskytování vládních stipendijních míst, projekty na posílení národních rozvojových kapacit a veřejné informovanosti v ČR, odpouštění a restrukturalizace dluhů rozvojových zemí a vládní podpora vývozním úvěrům za účelem rozvoje partnerských zemí.

9. Mnohostrannou zahraniční spolupráci vyvíjí ČR prostřednictvím mezinárodních vládních organizací ve formě obecných či účelově vázaných příspěvků a dále formou mnohostranných rozvojových projektů. Podmínkou pro poskytování této formy pomoci je soulad mezi zaměřením aktivit a prioritami jednotlivých organizací a zájmy ČR.


Institucionalizace, koordinace a řízení zahraniční rozvojové spolupráce

10. Ministerstvo zahraničních věcí (MZV) je koordinátorem ZRS ČR. Formuluje principy vládní politiky ZRS a vyjadřuje se k rozvojovým aspektům ostatních vládních politik podle bodu 5. těchto zásad.

11. MZV vede na základě informací z resortů evidenci a zajišťuje výkaznictví ZRS pro účely EU, OECD a dalších mezinárodních organizací.



12. MZV předkládá vládě

a) střednědobou Koncepci zahraniční rozvojové spolupráce (dále jen “Koncepce”), která zejména upřesňuje cíle a principy ZRS na další období,

b) roční plány a návrhy rozpočtu ZRS,

c) střednědobý výhled rozpočtu ZRS na další dva roky.

13. Resorty se podílejí na přípravě programů spolupráce s prioritními zeměmi a na dalších aktivitách ZRS. Resorty gesčně spravují vládou schválené projekty v rámci programů a v souladu s materiálem schváleným vládou obdrží do svých rozpočtových kapitol finanční prostředky na realizaci ZRS, kterou mají v gesční příslušnosti.

14. Resorty odpovídají za efektivní vynakládání prostředků určených na rozvojovou spolupráci tak, aby jejich využití přispívalo k dosažení rozvojových cílů.

15. Resorty si zajistí svou organizační strukturu tak, aby problematika ZRS mohla být prováděna koordinovaně na vnitroresortní i meziresortní úrovni s cílem zvýšit kvalitu a kontinuitu aktivit v této oblasti.

16. K podpoře koordinační role MZV působí následující orgány: Resortní koordinační skupina MZV, Meziresortní pracovní skupina, Rada pro zahraniční rozvojovou spolupráci, Rozvojové středisko a Komise expertů.

a) Resortní koordinační skupina MZV (RKS); v souladu s usnesením vlády ze dne 28. dubna 2003 č. 427 je pozice ČR v oblasti rozvojové spolupráce ve vztahu k EU koordinována v rámci RKS, která představuje základní stupeň koordinace procesu rozhodování v unijních záležitostech. RKS bude, mimo jiné, schvalovat rámcové pozice pro jednání představitelů ČR v pracovních orgánech EU, zabývajících se rozvojovou spoluprací. RKS se bude dále zaměřovat na podstatu příslušných legislativních návrhů Evropské komise (EK) a zabývat se důsledky, které předmětný návrh představuje pro ČR. b) Meziresortní pracovní skupina sdružuje po jednom zástupci z ministerstev a dalších ústředních orgánů státní správy zapojených do realizace ZRS. Meziresortní pracovní skupinu na úrovni ředitelů svolává MZV minimálně jednou za tři měsíce, na úrovni náměstků, resp. ředitelů sekcí, se Meziresortní pracovní skupina schází zpravidla jednou ročně. Předmětem činnosti Meziresortní pracovní skupiny jsou operativní a koncepčně strategické úkoly. Meziresortní pracovní skupina se vyjadřuje ke všem aspektům plánování, přípravy, realizace a hodnocení české ZRS a projednává zásadní otázky, které se týkají české ZRS v rámci EU a Evropského rozvojového fondu (EDF) před předložením stanovisek vládě k této oblasti.
c) Radu pro zahraniční rozvojovou spolupráci zřizuje a její členy jmenuje ministr zahraničních věcí jako svůj poradní orgán. Rada sdružuje zástupce široké rozvojové platformy z řad státních i nestátních institucí, akademické obce, podnikatelské sféry, odborových organizací, občanské společnosti, médií apod. Rada zprostředkovává názory rozvojové platformy k zásadním otázkám české ZRS. d) Rozvojové středisko Ústavu mezinárodních vztahů je zřízené a řízené MZV jako podpůrný a odborný prvek pro oblast ZRS. Rozvojové středisko plní poradní, servisní a další činnosti, které určí MZV včetně spolupráce se všemi účastníky rozvojových aktivit.

e) Komisi expertů ad hoc zřizuje a její členy jmenuje ředitel příslušného odboru MZV; na jeho žádost resorty doporučují experty k nominaci. Komise expertů plní úkoly spojené s přípravou realizace ZRS a další úkoly určené MZV.


Návaznost institucionalizace na členství ČR v EU

17. MZV se ve spolupráci s ostatními gesčními resorty podílí na tvorbě politik EU ve vztahu k rozvojovým zemím při dodržování základních principů koherence, koordinace a komplementarity politik a jejich harmonizování ve vztahu vůči rozvojovému světu.

18. Za koordinaci problematiky rozvojové politiky ve vztahu k EU a koordinaci spolupráce s institucemi EU je zodpovědné MZV. Resorty se podílejí na tvorbě stanovisek v oblasti jejich věcně příslušné agendy. MZV ve spolupráci s resorty usiluje v souladu s možnostmi státního rozpočtu, aby v souvislosti s platbami do rozpočtu EU a EDF nebyly kráceny prostředky na české rozvojové bilaterální aktivity.

19. Resorty se účastní jednání orgánů EK o různých aspektech rozvojové problematiky, jestliže daná oblast spadá do jejich gesční působnosti. Zároveň resorty prostřednictvím Meziresortní pracovní skupiny adekvátně navrhují vzhledem k vývoji v EU a potřebám ČR nezbytné postupy při provádění české ZRS.

20. Z příspěvku ČR do rozpočtu EK je 4,68% započitatelných jako prostředky věnované na rozvojovou spolupráci. MZV v součinnosti s ostatními resorty podporuje české realizátory zahraniční rozvojové spolupráce v jejich úsilí k využívání zdrojů EK.

21. Resorty ve spolupráci s MZV realizátory ve své gesci podporují v účasti ve výběrových řízeních rozvojových útvarů EK a členských zemí EU.






22. Resorty poskytují MZV argumenty k tvorbě postoje ČR vůči EDF a jeho budoucí podobě. Ode dne, kdy bude ČR do EDF přispívat, bude podporovat české realizátory v účasti na výběrových řízeních, týkajících se projektů v Africe, Karibiku a Pacifiku, na které se EDF soustřeďuje.


Teritoriální a sektorové priority

23. V souladu s cíli uvedenými v těchto zásadách a zahraničně politickými zájmy ČR navrhuje MZV teritoriální priority ZRS, jež po projednání Meziresortní pracovní skupinou schválí vláda. Principiálně je přijímána širší teritoriální orientace se záměrem dlouhodobě směřovat českou ZRS do následujících prioritních zemí: Angolské republiky, Zambijské republiky, Vietnamské socialistické republiky, Mongolska, Jemenské republiky, Moldavské republiky, Bosny a Hercegoviny, Srbska a Černé Hory a střednědobě i do Irácké republiky a Afghánistánu s podmínkou, že tyto země budou spolupracovat při odstraňování bezpečnostních rizik.

24. Sektorové priority ZRS jsou definovány na základě komparativních výhod ČR a v souladu s principy koherence, komplementarity a koordinace s ostatními donorskými zeměmi. V souladu s Miléniovými rozvojovými cíli OSN jsou prioritními následující sektory: migrace, průmyslová podpora, vzdělávání, zdravotnictví, zemědělství, životní prostředí a udržitelný rozvoj.

25. Teritoriální a sektorové priority mohou být upraveny ministrem zahraničních věcí po projednání s ostatními gesčními resorty.


Realizace zahraniční rozvojové spolupráce

26. Programy spolupráce s prioritními zeměmi jsou nosnou součástí ZRS ČR. MZV ve spolupráci s resorty a přijímající zemí zpracuje strategii spolupráce pro každou z prioritních zemí včetně jednotlivých programů, na jejichž základě budou identifikovány konkrétní projekty. V souladu se zákonem o veřejných zakázkách a jeho eventuálními novelami jsou pro tyto vyhlašované projekty vybírány realizátorské instituce.

27. Ostatní dvoustranné a mnohostranné rozvojové projekty v ostatních zemích doplňují programovou spolupráci. Realizátorské instituce je v souladu se zákonem o veřejných zakázkách a jeho eventuálními novelami předkládají jednotlivým resortům podle sektorového zaměření projektů. Resorty tyto návrhy vyhodnotí a následně prostřednictvím Meziresortní pracovní skupiny doporučí vybrané projekty k realizaci. Při jejich zařazení do plánu ZRS je zohledněno odborné stanovisko Komise expertů.






28. Realizace projektů zahraniční rozvojové spolupráce se ze strany ČR řídí ročním plánem připraveným ve spolupráci s věcně zainteresovanými resorty, který, spolu s návrhem rozpočtu ZRS, předkládá MZV vládě vždy do 21. května každého kalendářního roku - obojí s platností pro následující rozpočtový rok. Současně se předkládá i návrh plánu a výhled rozpočtu ZRS pro další dva roky včetně hodnocení realizace plánu uplynulého roku. Součástí materiálu je věcné a teritoriální zaměření pomoci. MF přihlédne při sestavování návrhu státního rozpočtu ČR a jeho střednědobého výhledu k návrhu plánu a výhledu rozpočtu ZRS.

29. U forem ZRS uvedených v bodu 28. těchto zásad je respektován a naplňován princip střednědobého financování tak, aby vláda projednávala a schvalovala projekty ve tříletých obdobích s průběžným ročním aktualizováním následného dvouletého období. Odborní zástupci resortů v rámci Meziresortní pracovní skupiny prakticky posuzují, projednávají a podílejí se na přípravě návrhu těchto projektů k projednání vládě.

30. Prostředky na ZRS se rozpočtují v kapitole Všeobecná pokladní správa v rámci ročního státního rozpočtu ČR a ve střednědobém výhledu na následující dva roky. Po schválení ročního plánu ZRS vládou a schválení státního rozpočtu ČR na příslušný rok Parlamentem České republiky uvolní Ministerstvo financí účelově určené finanční prostředky pro projekty ZRS z rozpočtové kapitoly Všeobecná pokladní správa do rozpočtů jednotlivých resortů. Gesční resorty spravují tyto prostředky, přidělují je na smluvním základě resp. rozhodnutí realizačním institucím, zodpovídají za realizaci projektů včetně průběžné kontroly minimálně jednou za šest měsíců a prostřednictvím Meziresortní pracovní skupiny dodávají podklady pro vyhodnocení realizace ZRS.

31. MZV v úzké spolupráci s resorty a za pomoci Rozvojového střediska zajišťuje monitorovací a evaluační procesy rozvojových aktivit. Nedílnou součástí projektového cyklu jsou monitorovací a evaluační mise, jejichž obsah a další související aspekty jsou projednávány v Meziresortní pracovní skupině. Zároveň v souladu se zákonem provádějí gesčně příslušné resorty kontrolu realizovaných projektů.

32. Vyhodnocení ZRS je stručně doplněno o přehled vynaložených prostředků na následující rozvojové aktivity nad rámec plánu projektů ZRS:

a) pomoc uprchlíkům na území České republiky (v kompetenci MV),

b) zřízení vládních stipendijních míst ke studiu na veřejných vysokých školách studentům z partnerských zemí (v kompetenci MŠMT),





c) úhrada zdravotní péče poskytovaná stipendistům podle bodu b) (v kom-petenci MZ),

d) odpouštění a restrukturace dluhů partnerských zemí (v kompetenci MF),

e) mnohostranná rozvojová pomoc ve formě příspěvků do mezinárodních vládních organizací a fondů (v kompetenci MF, MZV a dalších resortů),

f) případné další ad hoc formy ZRS.


Humanitární pomoc

33. Humanitární pomoc vzhledem ke svému specifickému charakteru není součástí plánu ZRS. Prostředky se rozpočtují v kapitole Všeobecná pokladní správa v rámci ročního státního rozpočtu a ve střednědobém výhledu na následující dva roky. Humanitární pomoc je koordinována MZV.

34. O poskytnutí humanitární pomoci do 5 mil. Kč rozhoduje ministr zahraničních věcí na základě konkrétní situace postižené populace. V případech, které svým rozsahem vyžadují poskytnutí pomoci ve větším rozsahu, či které vyžadují spolupráci více ministerstev, učiní rozhodnutí vláda na návrh ministra zahraničních věcí. MF uvolní na základě příslušného rozhodnutí finanční prostředky z rozpočtové kapitoly Všeobecná pokladní správa a v nutných případech z vládní rozpočtové rezervy.

35. O souhrnu poskytnuté humanitární pomoci informuje ministr zahraničních věcí vládu vždy k 30. červnu a 31. prosinci každého kalendářního roku.